Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tau protein je protein, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Za normálních okolností se nachází uvnitř nervových buněk (neuronů) v centrálním nervovém systému a podílí se především na udržování stability mikrotubulů v axonech. U pacientů s Alzheimerovou chorobou je tau protein hyperfosforylovaný (má pozměněnou chemickou strukturu), v důsledku čehož se uvolní z mikrotubulů a vytváří tzv. neurofibrilární klubka, která se typicky nacházejí v dendritech a v buněčných tělech nervových buněk. Neurony ztrácejí svůj tvar i funkci a posléze se rozpadají. Obrázek: Ve zdravých neuronech (horní část obrázku) se tau protein podílí na udržování stability mikrotubulů v axonech. V neuronech pacientů s Alzheimerovou chorobou (dolní část obrázku) je tau protein chemicky pozměněn (hyperfosforylován), proto nedokáže udržet strukturu mikrotubulů a ty se rozpadají. Uvolněný tau protein pak vytváří neurofibrilární klubka uvnitř nervových buněk. (Zdroj: ADEAR: Alzheimer's Disease Education and Referral Center, a service of the National Institute on Aging. Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také proteiny, Alzheimerova choroba, neurofibrilární klubka.

Taurin je látka, která se jednak nachází v některých potravinách, jednak přirozeně vzniká v lidském těle. Uměle vyrobený taurin je často přidáván do energetických nápojů; nebylo však prokázáno, že by tato látka měla vliv na zvýšení výkonu. Z chemického hlediska se taurin podobá aminokyselinám – nejvíce cysteinu, ze kterého v játrech vzniká. V případě taurinu se však o aminokyselinu nejedná, neboť místo tzv. karboxylové skupiny (–COO–, tedy jeden atom uhlíku, dva atomy kyslíku a záporný náboj) obsahuje tzv. sulfonovou skupinu (–SO3–, tedy jeden atom síry, tři atomy kyslíku a záporný náboj). Obrázek: Chemická struktura taurinu. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), vodíku (bílá), dusíku (modrofialová), kyslíku (červená) a síry (žlutá). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain)

Albuminy představují skupinu proteinů, z nichž nejběžnější jsou sérové albuminy. Kromě toho se k albuminům řadí například laktalbumin (mléčná bílkovina) a ovalbumin (glykoprotein vaječného bílku).

Ortotik-protetik ve spolupráci s lékařem navrhuje, dohlíží nad výrobou nebo zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortotika-protetika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Ortoticko-protetický technik provádí činnosti v rámci léčebné a rehabilitační péče, při které ve spolupráci s ortotikem-protetikem navrhuje, zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortoticko-protetického technika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

S protein je jiný název pro spike protein.

Protéza je umělá náhrada chybějící části těla, o kterou člověk přišel následkem úrazu nebo nemoci, případně se bez ní již narodil. Účelem protéz je plnit funkci chybějící části těla (končetina, zuby apod.). Odvozené přídavné jméno je protetický. Viz také zubní protéza.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

Proteosyntéza je konkrétním příkladem biosyntézy. Jedná se o poměrně složitý proces tvorby proteinů, který se odehrává uvnitř buněk v lidském těle. Tento proces je pro přehlednost obvykle rozdělován několika kroků (ty však probíhají bezprostředně za sebou): transkripce – doslova „přepis“ informace o struktuře určitého proteinu, která je uložena v DNA, do struktury mRNA, posttranskripční modifikace mRNA, translace – doslova „překlad“, tedy vlastní biosyntéza polypeptidového řetězce, skládání polypeptidového řetězce tak, aby zaujal požadovanou prostorovou strukturu, posttranslační modifikace polypeptidového řetězce (enzymově řízené chemické úpravy – tyto nejsou přímo kódovány v DNA). Transkripce a posttranskripční modifikace mRNA probíhají uvnitř jádra. Takto připravená mRNA je pak transportována z jádra do cytoplazmy, kde proběhnou zbývající kroky. Poznámka: Mechanismus proteosyntézy je schematicky znázorněn na obrázku v článku COVID-19: co víme o mRNA vakcínách? Odvozené přídavné jméno je proteosyntetický.

C-reaktivní protein neboli CRP (zkratka pochází z anglického názvu C-reactive protein) je látka, jejíž zvýšená hladina v krvi je časnou známkou zánětu. CRP se řadí mezi „tradiční“ zánětlivé markery: běžně se vyšetřuje v ordinacích praktických lékařů, jeho hodnotu lze orientačně stanovit i domácím testem. Viz také proteiny.